Já a crohnova choroba

crohns-chorobaJak to všechno vlastně začalo? Když jsem poprvé nastoupila do nemocnice,aniž bych vůbec tušila,co se dozvím, měla jsem pouhých 45 kg, nechuť k jídlu, byla jsem hrozně unavená, fyzicky vyčerpaná a s ukrutnýma bolestma v břiše. Takhle jsem se trápila celý tři měsíce, než jsem se odhodlala jít k doktorovi. Takže jsem nastoupila do nemocnice, podrobila se různým vyšetřením a dozvěděla se,že trpím crohnovou chorobou,neboli chronickým zánětem stře,nevylečitelnou nemocí,která mi hodně změnila život. Pamatuju si na to jako dneska, že když mi vůbec přišel doktor vysvětlit, co že to za nemoc mám a co se teda bude dít dál,jaká bude léčba a tak dále, hrozně jsem brečela, cítila jsem hroznou bezmoc. Já vím,že jsou horší věci,horší nemoci a lidé,kteří jsou na tom stokrát hůř než já,ale každý má nějaký svůj styl života a do mého tohle absolutně nezapadalo.

Jaký jsem měla příznaky a co mě donutilo jít konečně k doktorovi, je hrozně těžký popsat, protože popravdě jsem si vůbec neuvědomovala,že jsem nemocná. Měla jsem takový hrozně zvláštní stavy,ale pravda je,že už jsem skoro nemohla konzumovat žádnou normální stravu, dostala jsem do sebe jen jogurty a všechno tekutý,neměla jsem ani pocit hladu, strašně jsem zhubla, byla jsem víc unavená, měla jsem problémy ze stolicí, bud jsem nemohla jít vůbec nebo když už jsem mohla,tak jsem jenom krvácela,měla jsem hrozný bolesti břicha a křeče a spát jsem mohla jen se skrčenýma nohama,ale jelikož jsem v té době prožívala rozchod s přítelem,nějak jsem si vůbec,ale vůbec, neuvědomovala,že se se mnou něco děje.

Je hrozně těžký specifikovat, co to vlastně je za nemoc,protože ani sami doktoři neví,kde se to tu vzalo.Ppostihuje to však stále více a více lidí. Je to tak zvláštní,že i příznaky jsou u každé osoby jiné, stejně jako každá osoba může jíst něco jiného. Samozřejmě existuje určitý jídelníček pro lidi s touto nemocí,ale taky jsme si už každý vyzkoušeli co nám dělá a co naopak nedělá dobře. Někdo konzumuje jogurty a mléčné výrobky bez problémů, já je třeba nemůžu,mě je pak zle a působí to na mě jako projímadlo. Prostě nikdo neví,kde se to tu vzalo,proč se to objevuje,jestli je to dědičné nebo ne atd.

I léčba probíhá u každého rozdílně. Já jsem byla tři roky na hormonální léčbě, což přineslo spoustu vedlejších účinků. Moje tělo se hrozně zavodnilo, rychle jsem přibrala na váze,z velikosti 36 na pěknou 40, začala jsem trpět depresemi, bolestmi hlavy, bolestmi kloubů. Po třech letech jsem se podrobila dalším a dalším vyšetřením a zjistili mi nějaké píštěle, přesně co to znamená mi nikdy nebylo vysvětleno,ale doktor měl jasno, musím se podrobit operaci a to urychleně. Takže jsem byla objednána ke specialistovi do Prahy,kde mi bylo vysvětleno,že se prostě uřízne ta špatná část střev a všechno co tam je a nemá být, a tím se to vyřeší. Podrobila jsem se tedy operaci, někdy před 8 lety, a všechno dopadlo dobře. Odstranilo se postižená část střev a dokonce to dopadlo tak dobře,že tři měsíce po operaci ,už jsem nemusela brát ani jeden prášek a ani jsem se nemusela nijak léčit. Zdálo by se, že se všechno vrátí do normálu,ale kdepak, nemocná jsem pořád,je to prostě nevyléčitelná nemoc a operace, je jen na nějakou dobu tím pozitivním. Mě osobně to prospělo kvůli vedlejším účinku,které jsem měla,ale i dodnes trpím ukrutnými bolestmi hlavy,ale nejsem už tolik unavená a svým způsobem můžu žít normální život.

Jak se vůbec změnil můj život? Vždycky jsem byla sportovně založená a věnovala jsem se aerobiku, jezdila jsem na kole, chodila plavat, věnovala jsem míčovým hrám, všechno co mě bavilo.Udržovala jsem se v kondici a věnovala se něčemu, co mi přinášelo radost a dělalo mě šťastnou.

Když jsem onemocněla, omezilo mě to hlavně v tomhle mým hobby. Byla jsem mnohem víc unavená,bez síly,jakákoliv fyzická zátěž mě hrozně utahala, se zavodněnim těla jsem měla hrozný problém si klenout, vůbec udělat nějaký pohyb,takže jsem musela sport dost omezit a po operaci jsem měla úplný zákaz na dva roky cokoliv dělat kvůli vnitřím stehům. Tohle mi změnilo život hodně. Samozřejmě to souviselo i s jídelníčkem, byť se všude říká, jak zelenina je zdravá a všechno cereální dobrý na udržení kondice a fit, tak to jsou třeba dvě hlavní složky,které já konzumovat nemůžu. Takže co vlastně jím a nejím: pečivo jen bílý, těstoviny, rýži, maso,ryby,ze zeleniny : mrkev, dýni, cuketu, z ovoce: jablko,hruška,banán, luštěniny né!, nejlepší nepoužívat žádné koření, nejlépe všechno co nejvíc vařený a dušený, těstoviny klidně trochu převařený,omáčky, žádný smažený a těžký na žaludek jako sýr,smetana….k pití čaj, kafe jen výjimečně a bez kofeinu. Moc pestrý jídelníček to není,ale myslím,že nejsem sama kdo hřeší, občas si prostě dám něco co nesmím nebo co už vím,že mi nedělá dobře a pak si trochu potrpím bolestma. Ale snažím se dodržovat co mám a uvědomovat si,že prostě nemocná jsem,i když jsem po operaci ve velmi dobrém stavu a nemám žádné velké problémy. Chodím každé dva roky na kontrolu a zatím se zdá,že mě operace opravdu hodně pomohla. Je pravda,že se hodně mluvilo a mluví,že má na to svůj vliv i psychický stav a něco na tom bude. Když mám někdy v práci nějaký ten stres,tak se cítím o dost hůř,a tak se snažím nestresovat se a brát všechno s nadhledem.

Crohn mi život změnil a pořád mění. Jsou určité věci, které bych chtěla a prostě nemůžu. I když dnes už zase cvičím a věnuju se sportu každou volnou chvilku,kterou můžu,tak to prostě pociťuju,že to neprožívám jako zdravý člověk, pořád nezvládám to co jsem kdysi zvládala a tak vyrýsovaný tělo, jak bych si třeba přála, na to kolik se věnuju sportu, já prostě už nikdy mít nebudu: Ale všichni moc dobře víme,že to zdraví máme jenom jedno a to je nejdůležitější. Já mám v příteli hroznou oporu, rozhodla jsem se odjet žít do zahraničí, tudíž jsem trochu změnila životní styl a důležitý pro mě je být spokojená a žít tak jak mi to zdravotní stav dovolí.

Hanka H.

Nepřehlédněte také tento praktický návod, jak shodit 8 cm přes břicho za 21 dní.